Díky kreativitě, jejímu myšlení a úvahám se lišíme jeden od druhého. Je vždy základním zárodkem k umění, vědě a objevům. Díky jedinečnosti může vzniknout nová sociální a kulturní společnost. Proč nás ale ta samá společnost nutí splynout s davem?

Nemohu si tuto otázku odpustit. Světové i místní události vytváří ve světě chaos. V době chaosu je kreativita a jedinečnost něčím nebezpečným, a tak se společnost ubírá k nesmyslné jednotě, v níž nikdo neví jaká práva hájit. Přitom kreativita je cestou ke svobodě. Vnitřní svobodě kdy nejsme nuceni zaujmout jednotný postoj. Můžeme své názory utvářet nezávisle na zkušenostech jiných.

Nakolik bude u lidí upevněn pocit svobody v rozhodnutí je často otázkou výchovy rodičů. Pomineme teď vnější tlak okolí, který neustále říká: „Snaž se, aby jsi se měl dobře a starej se sám o sebe“- což absolutně neuznávám.

Představte si tedy malé dítě, například ve věku prvňáčka. První dny školy jsou nečekanou a pro většinu z nich příjemnou změnou. Jsou to velcí školáci a sveřepe věří v samé jedničky v žákovské knížce. Systém je ovšem jednotný pro všechny bez ohledu na schopnosti a kreativitu všech dětí. Ti co najdou oblibu ve vzdělání našeho školského systému budou pravděpodobně do konce školních let prospívat s vyznamenáním. Ti ostatní s jinými skvělými schopnostmi začnou mít pocit určité ztráty. Neuspěli v matematické soutěži jako jejich spolužáci.

Pro lepší vysvětlení uvedu příklad. Představte si třídu složenou ze zvířátek: žirafa, slon, opice, ryba, hroch. Pan učitel – opice – zadá žákům, aby vyšplhali na strom. V tělocviku mezi lidmi se tomu říká šplhání o tyči. Pokud budete rybu soudit podle toho, jak umí vyšplhat na strom, bude si do konce života myslet, že je hloupá. To ovšem není pravda. Ryba se umí skvěle potápět, to by třeba opice nezvládla.

Moc bych si přál, abychom měli systém – zdravé myšlení, kde dáme kreativitě prostor. Kde nebudeme dělat věci jenom proto, že je dělají ostatní. Kde svět bude krásnější díky každému človíčku. V takové chvíli je jedno, zda je Vám osm nebo šedesát. V takové chvíli jste totiž svobodné bytosti. :-) Upusťte uzdu své fantazii a zašeptejte, co jste si vždy přáli říct, dělat, tvořit. Nebo ještě lépe, zakřičte to do celého světa. :-)