Dnes to nebude o tom, co máte dělat a čeho se naopak zdržet. Dnešní článek bych rád pojal jako sdílení mých vlastních DOBRÝCH zkušeností a přinést do Vašich životů světlo, naději, nápad, odhodlání či víru. Tím neříkám ani netvrdím, že všichni, kteří si zrovna článek čtou, se mají mizerně, na co sáhnou, to pokazí a potřebují „zachránit“. Vůbec ne. Avšak věřím, že každý potřebuje chvilku tzv. oddychu, přijít na jiné myšlenky, být prostě jen teď a tady, udělat si čas pro sebe samotného. A tak doufám, že si každý z vás v článku najde kousek, který ho zaujme, vykouzlí úsměv na tváři anebo snad přinese nový pohled na život. Nechám to na vás.

Chovejte se k druhým jen tak, jak byste chtěli, aby se oni chovali k vám. Vždy než cokoliv uděláte, napíšete nebo povíte…zamyslete se předtím…líbilo by se mi, kdyby mi někdo jiný řekl to samé? Jak bych se potom cítil? Odtud bych se rád přesunula k tomuto:

Pokud chcete něco udělat a považujete to za správné a dobré, tak to udělejte. Nenechte druhé říkat vám, co máte dělat a co ne, jak se máte chovat, kam jít, kde zůstat, které zaměstnání si vybrat, kolik dětí mít a proboha jen ne to jak máte odpovídat na jejich otázky. Je to váš život, tak ho žijte a nedovolte druhým pochybovat o sobě samých! Jste silní natolik, nakolik si vy sami věříte a zůstanete věrní sami sobě.

Určitě se vám alespoň jednou v životě stalo, že jste měli zcela odlišný názor než ostatní ve skupině (v práci, ve třídě, doma, ve fotbalovém týmu apod.) a když jste tento názor vyslovili, tak na vás ostatní zírali s otevřenou pusou, vrhali nechápající pohledy a dali vám otevřeně nebo méně očividně najevo ať jste zticha a raději nic dalšího neříkáte, natož podnikáte, aniž byste se poradili s někým dalším. Nebojte se přiznat si, kolikrát se to stalo a kolikrát jste tu pusu raději „drželi“ než dali najevo nesouhlas. Než jsem přišel na to, co jsem vám nyní napsal, byl jsem úplně stejný, šedá myška, která byla párkrát „potlačená dolů“, a tak se raději stáhla do kouta a jen pozorovala situaci z bezpečné vzdálenosti. Avšak v hloubi duše věděl, že tak zradil sám sebe. Nakonec se rozhodl to změnit a vždy, když něco chce říct, tak to řekne. Bez ohledu na to, zda se to ostatním bude líbit nebo ne. Protože jediné co je jisté je to, že vždy se najde někdo, kdo s vámi nebude souhlasit a půjde tvrdě (okatě nebo skrytě) proti vám. Pravidlo jedna zní: NEPŘESTÁVEJTE A VĚŘTE SAMI SOBĚ! Nakonec všichni přestanou v ničení vašich snů, snahy a píle, protože uvidí, jak vzkvétáte, jste úspěšní, máte výsledky, které jsou vidět a to je to, nad čím se pozastaví a skončí s jejich jakoukoli destruktivní činností.

Pomáhejte druhým. Je jedno jak, kde, kdy, jak dlouho…to zásadní je to, že se staráte o druhé, nejste sobečtí, myslíte na druhé a není vám lhostejné, jak se druzí kolem vás mají a zda se jim daří dobře. Ať je to zaměstnání, dobrovolnictví, zvednutí papírku z chodníku a hodit ho do koše, pomoc „cizince“ na parkovišti s vysypaným nákupem, koupě hrníčku od charitativní organizace…všechno se počítá! Pomoc druhým přinese vám samotným velmi příjemný pocit na srdci, potěší dotyčného (někdy až překvapí, protože budete ti první, kdo jim ukáže ochotu pomoci) a především budete dobrým příkladem pro druhé. Protože a to si pamatujte…nikdy nevíte, kdo vás pozoruje, kdo všechno se dívá a komu zrovna ukazujete cestu, jak dělat věci skutečně správně.

Vzdělávejte se. Tím nemyslím jen splnit povinnou školní docházku, střední a vysokou školu, avšak celoživotní vzdělávání, které nemusí být vždy podloženo na školních základech. Jakékoli vzdělávání, které vám přinese nové vědění, bude vás naplňovat, zodpoví vaše otázky a bude pro vás srozumitelné.

Smějte se a buďte pozitivní. Všechno je pak jednodušší a uvidíte, že pouhý úsměv na tváři, to slabé zvednutí koutků na každé tváři dokáže až mnoho uvnitř vás samotných.

Budu rád za jakoukoli zpětnou vazbu, jak se vám článek líbí a klidně mi napište vaše krásné činy, které děláte pro to, být lepším člověkem.