Nastává obvyklý svátek, kdy se děti převléknou za čarodějnice a malé kouzelníky, staví se hranice s umělou čarodějnicí a opékají se vuřty za zvuku táborové kytary. Ve skutečnosti to ale není zase tak dávná historie, historie temná a plná záhad.

Přenesme se do roku 1100 kdy vrcholil boj mezi církevní a světskou mocí. V jedenáctém stolení se tak stalo křesťanství jediným uznávaným náboženstvím, které začalo ovlivňovat chod dějin. Bylo třeba neustále posilovat vlivnou sílu. Jak jinak, než skrze lidské oběti. Pro ně nejjednodušší bylo obětovat právě ty osoby, které byly pro tehdejší společnost „nepohodlné“. Hranice mezi světcem a kacířem byla neskutečně tenká. Buďto jste plně převzali nastavený systém nebo jste byli obviněni ze spolčení s ďáblem. Tím vznikla doslova davová hysterie. Nemohli jste věřit nikomu. Stačila závist, fyzická odlišnost, větší nadání atp. a už jste byli obviněni z čarodějnictví.

Postupem času začali lidé věřit, že se na Filipojakubskou noc z 30. dubna na 1.května slétají čarodějnice na svůj sabat. Sabatem je označována sešlost, kdy samotný ďábel sezve čarodějnice, zadávají se nové úkoly a poslání, zasvěcují se nové čarodějnice a provádí se různé rituály. Lidé věřili, že je čarodějnice mohou při své cestě na sabat uhranout a lidé si pod jejich vlivem zničí všechnu zasetou úrodu. Vzniklo několik rituálů jako například polévání vstupu do domu svěcenou vodou, zapichování ostrých kůlů do země a v neposlední řadě také stavění hranic a vyhazování zapálených košťat do vzduchu.

 

I když historie nebyla vždy veselá, přinesla s sebou i kladnou stránku věci. Jedna věc je, že svátek je nyní vnímán pozitivně a představuje určitý jarní očistný rituál, kdy s ohněm odchází vše negativní. Odemykáme tak dveře jarní síle.

Druhá věc je, že jsme postupem času získali určitou úctu a pokoru k lidem, kteří umí vyléčit neduhy pomocí bylinek a pozitivní energie. Naopak bych chtěl na hranicích vidět všechny ty palety s farmaceutickými léky, které lidem často nejen, že nepomáhají ale mnohdy vedlejšími účinky zaviní další poškození.

Jsem rád, když kolem sebe mohu sledovat, jak se lidé vracejí k tradicím. Zanechávají každodenního stresu, poslouchají svoji duši, tělo i mysl a váží si přírody, která skýtá nepřeberné množství zdraví.

Moje svíce mají s čarodějnickým rituálem také něco společného. Dříve dívky na vesnici přeskakovali oheň. Mělo to mít za následek, že oheň spálil všechny zlé duchy a očistil jejich těla. Moje svíce fungují tak, že se díky ohni vytvoří podtlak, který vytáhne záněty a další neduhy z pod kůže.

Nezapomeňte jakou sílu má tento krásný živel – oheň – a užijte si pálení čarodějnic se svými nejbližšími.