Dnes bych se s vámi rád podělil o mou životní, vlastnoruční zkušenost, která předčí všechny léky na světě. Mluvím o lidském úsměvu. O hřejivém pocitu, který cítíme, když se na nás někdo usměje. Také když někomu věnujeme náš pohled a on nám pohled opětuje.

Měl jsem možnost zažít mnoho krásných okamžiků, které se zakládaly na lidském úsměvu. Není nic krásnějšího a mnohdy je mocnější než jakákoli slova.

K úsměvu také patří upřímnost. Chcete potěšit osůbku, na které Vám záleží? Buďte upřímní. Hovořím obecně o upřímnosti, kdy vyzdvihneme přednosti druhého, ale také dokážeme říci, s čím nesouhlasíme. To nás dělá silnějšími a ukazuje danému človíčku , že mu chceme pomoci a staráme se o něj. Chceme také, aby se měl co nejlépe a dařilo se mu dobře.

Pokud totiž například víme, že náš kamarád udělal chybu v práci, ale neřekneme mu to, protože si myslíme, že ho tak chráníme a prokazujeme mu tím dobrou službu. Pravdou je, že mu tak dáváme najevo, že nám na něm nezáleží a je nám jedno, zda se mu bude dařit nebo ne. Nebojte se tedy říkat lidem i nehezké a nepříjemné věci. Tím, že to řeknete, jim pomáháte. Nezapomeňte také, že všechno lze říci pěkně, kamarádsky. Záleží na tom, jak nepříjemnost podáte, aby ten druhý přijal kritiku s vděkem.

Chcete vidět zázrak na zemi? Tak se pozorně dívejte a pozorujte.

Nerad škatulkuji lidi podle prvního pohledu (dojmu) nebo názoru na někoho jiného. Nesoudím a nekomentuji, pokud nemám ze svého pohledu dostatek informací na to, abych mohl být ve svém hodnocení alespoň trošku objektivní. Snažím se , ale ne za každou cenu, proklouznout pod slupku, kterou každý den vidí kdekdo.

Jeden mladý klučina se mě jednou zeptal, zda si o něm myslím, že bere drogy. Pověděl jsem mu toto (bez přemýšlení, spontánně a od srdce): „Když se na Tebe podívám, vidím mladého muže, který má rád svůj život, chce svůj život zlepšit a proto je tu, kde zrovna je. Hledá a je ochotný hledat nástroje, jak zvládnout všechny situace v jeho životě.“ A tomu já říkám hrdinství, které ne všichni ovládají, rozpoznají. Měli jste ho vidět. Koutky rtů mu pomalu, ale s jistotou stoupaly nahoru, oči začaly svítit a jeho tvář zářila. Ano, zářila. A najednou jsem cítil velmi hřejivý pocit, který mi dal za pravdu, že jsem řekl něco, co klučinu velmi potěšilo, zvedlo náladu a podpořilo na jeho cestě, k dalšímu hledání najít lepší podobu sebe, skutečné já.

Zkuste to. Není to těžké. Jen se usmívat a být upřímní.

Přeji krásné přicházející jaro.