„Lékař je člověk, který podává léky, o nichž ví jen velmi málo, k léčbě nemocí, o nichž ví ještě méně, lidem, o nichž neví vůbec nic.“

 

Slavný výrok, opakovaný Dr. Hnízdilem. Mám ho rád, kéž by všichni byli svým vědomím a uvědoměním tak vysoko. Vlastně, kdyby si lidé uvědomovali, jak jejich psychika ovlivňuje jejich fyzické tělo, nepotřebovali bychom skoro žádné doktory. Vážím si všech, kdo lidem pomáhají, ale sami zvažte, že by bylo skvělé se dostat do stavu, kdy nemusíte chodit do té medicínsky smradlavé čekárny pro prášek.

 

Psychosomatika totiž hraje velkou roli v tom, jak budeme svou nemoc vnímat.  Vzpomeňte si na všechny ty dny, kdy jste přecházeli chřipku v práci. Tak zaprvé: Vaši kolegové na Vás byli neskutečně naštvaní, protože „se to přece šíří klimatizací, tak proč jste nezůstali doma, když nakazíte všechny okolo“. A zadruhé: Vaše tělo Vás v tu chvíli nemělo rádo, psychicky jste mu totiž ublížili a ono Vám to karmicky obratem vrátilo bolestí.

 

A nyní si představte, že byste svou psychikou dokázali ovládat třeba i takové nepříznivé vlivy, jako je bolest zad, neustále bolavé koleno, špatné zuby nebo i takové astma – alergie. „Jo jo, duben, za chvíli mi to začne“, často slýchávám ve svém okolí přátele, kteří vyčkávají na svou pravidelnou dávku alergie.

 

V našem mozku utváří respektive ovlivňují naše emoce konkrétní řetězce aminokyselin (neuropeptidy). Tyto řetězce můžeme vnímat jako druh buněčné řeči. Aminokyseliny docestují tam, kde jsou na ně buňky citlivé – „mluví stejnou řečí“. A tak těmto informacím začnou buňky naslouchat a ovlivňovat funkci našich orgánů. Velmi dobře to funguje na základě myšlenek tradiční čínské medicíny. Například lidé, kteří se hodně hněvají a mají vztek budou náchylní k onemocněním srdce a tenkého střeva. Ti, kdo prožívají strachy z lidí nebo i věcí mají problémy s ledvinami a močovým měchýřem.

 

Existují důkazy o tom, že člověk v hlubokém bezvědomí nevnímá pro něj běžné alergické látky. Je tedy na místě uvědomit si, že i alergie má svůj počátek v naší psychice.  Když se o toto téma pak budete více a déle zajímat, tak po relativně krátké době dospějete stejně jako já k závěru, že všechny nemoci jsou psychosomatického charakteru. Až na uříznutý prst nebo jiné fyzické poškození. Apropos i tady je ke zvážení co vlastně dělala Vaše mysl, potažmo vy, když se Vám to stalo a proč se Vám to stalo.